Isadora Duncan
(27.5.1878 – 14.9.1927)
Velká reformátorka tance, která na počátku 20. století přišla z Ameriky do Evropy, aby osvobodila tanec od manýr, zbytečných gest, sešněrovaných kostýmů, přehnaných názorů na techniku na úkor výrazu a vrátila mu přirozenost, pravdivost, individuální vnitřní prožitek a tím i právo nazývat se uměním. Navíc dala základy i moderní taneční technice tím, že považovala lidské tělo za místo, kde má pohyb vznikat a určila centrum těla za místo, kde má být výraz a technika tance v jednotě.
Léta 1902 – 4 znamenají pro Isadoru velký umělecký vzestup. Sklízí úspěch v řadě evropských míst, studuje literaturu a umění, zakládá školu v Grünwaldu, kde jako pedagog působí především její sestra Elisabeth Duncan. Její rodinný život není šťastný, roku 1913 tak tragicky zahynuly její dvě děti. V roce 1921 odjíždí do Sovětského svazu, kde zakládá školu, seznamuje se s básníkem Sergejem Jesenijem, uzavírá s ním manželství, které se po 2 letech rozpadá.
Konec jejího života provázejí finanční obtíže. Dne 14. září 1927 tragicky umírá v Nice.